Pomoci s výstavbou nového jaderného zdroje má včera schválený
vládní návrh zákona o přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice.
Právní předpis upravuje model výkupu elektřiny z plánovaného
nového jaderného zdroje v Dukovanech a má řešit tržní selhání.
Počítá se zavedením institutu smlouvy o výkupu elektřiny mezi
státem a investorem.
„Schválený vládní návrh zákona je dalším krokem k vybudování
nových jaderných zdrojů. Posiluje proces dekarbonizace, energetickou
bezpečnost, vyšší podíl bezemisních zdrojů a vytváří základ pro
cenově dostupnou elektřinu z jádra,” říká vicepremiér a ministr
průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Nyní de facto neexistují
tržní pobídky pro investice do nových jaderných či jiných bezemisních
zdrojů energie, tato tržní selhání potvrdila sama Evropská komise.
Nový zákon pomáhá tuto situaci řešit. S Evropskou komisí, u které
budeme notifikovat mechanismus podpory nových zdrojů a jeho slučitelnost
s pravidly vnitřního trhu EU, jsme průběžně v kontaktu.“
Model financování přechodu na nízkouhlíkovou energetiku vychází
z mechanismu podpory obnovitelných zdrojů, tj. pracuje s regulovanou
složkou elektřiny a financemi ze státního rozpočtu.
„Pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě nových
jaderných zdrojů za elektřinu ušetří. Dá se totiž předpokládat,
že velkoobchodní cena elektřiny poroste a kladný rozdíl výkupní
a silové ceny elektřiny poníží její regulovanou složku. V opačném
případě očekáváme dopad v desítkách až stovkách korun ročně za rodinu,
což je výrazně méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu
na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Každopádně vláda stanoví
maximální strop těchto plateb, pokud by měli být koncoví odběratelé
neúměrně zatížení, a zbytek bude vyrovnán ze státního rozpočtu,
tj. stejně jako u obnovitelných zdrojů energie,“ doplňuje vicepremiér
Havlíček.
„Výkup podle zákona má za předem stanovenou cenu provádět
Ministerstvo průmyslu a obchodu, respektive jím pověřená právnická
osoba vlastněná státem,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu
pro energetiku René Neděla a dodává: „Smlouva mezi investorem
a státem, která bude garantovat podmínky výkupu elektřiny, má být
uzavřena min. na 30 let s možným prodloužením.“
Nový jaderný zdroj v Dukovanech by měl mít výkon až do 1 200
MW a ročně vyrobit ca 9 TWh elektřiny, což by odpovídalo zhruba
desetině očekávané české spotřeby. Finanční model pro výstavbu nových
jaderných zdrojů, který schválila vláda minulý týden, předpokládá
poskytnutí návratné finanční výpomoci na zhruba 70 % rozpočtovaných
nákladů, zbytek má zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také
všechny případné dodatečné náklady. Nový blok má být uveden do provozu
v roce 2036. Dnes k němu stát a investor podepíší potřebné smlouvy.
Současně ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel
Havlíček a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš podepsali
28. července 2020 v Praze smlouvy mezi státem a energetickou firmou
ČEZ k přípravě nového jaderného bloku v Dukovanech.
Stát a energetická společnost ČEZ uzavřely připravované smlouvy
k plánovanému novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Vicepremiér
a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a generální
ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také
smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr
dodavatele do roku 2024. Beneš ČTK řekl, že pořadí uchazečů o stavbu
nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022, tendr chce vypsat
letos v prosinci.
Havlíček dnes potvrdil, že nový blok elektrárny by se měl začít
stavět v roce 2029. „Pro stát je klíčové, že se investor zavazuje
do roku 2024 dojednat smlouvu s dodavatelem a intenzivně pokračovat
v přípravě nových jaderných zdrojů. Tak aby nový blok Dukovan uvedl
do provozu v roce 2036. Což znamená zajistit stabilitu a energetickou
bezpečnost a zároveň dodávky levné a bezemisní elektrické energie,“
uvedl ministr.
Beneš ČTK řekl, že není v zájmu ČEZ vyřazovat ze soutěže o stavbu
Dukovan některé zájemce ještě před tendrem. Možnou účast čínských
a ruských firem kritizuje část opozice. „V zájmu ČEZ je mít soutěž
co nejvíce uchazečů, kteří budou proti sobě soutěžit, a tím pádem
se vzájemně nutit k vylepšování nabídek, protože potřebujeme získat
co nejlepší nabídku nakonec. Z tohoto důvodu není zájmem ČEZ, aby
kohokoliv vyřazoval,“ uvedl generální ředitel.
„Na druhé straně, ve smlouvě mezi státem a ČEZ, kterou jsme
podepsali, jsou popsány základní bezpečnostní zájmy státu a způsoby
jejich prosazování, a zde se říká, že stát může i v průběhu soutěže
nebo na jejím konci říct, že chce některého z uchazečů z bezpečnostních
důvodů vyřadit,“ řekl Beneš. Dodal, že Havlíček i premiér Andrej
Babiš (ANO) mají na záležitost podobný pohled jako on a jsou pro
to, ponechat co nejvíce uchazečů v soutěži co nejdéle.
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl dnes uvedl,
že Česko Dukovany nedostavuje, ale nahrazuje polovinu kapacity jejího
současného výkonu. Současné bloky elektrárny by podle dřívějších
informací měly být odstaveny zhruba v letech 2035 až 2037.
Míl a jeho tým povede v Bruselu jednání s Evropskou komisí o
takzvané notifikaci pro nový zdroj, která podle některých odborníků
může být pro celý projekt klíčová. Evropská komise bude plánovaný
český jaderný zdroj zkoumat a schvalovat především z hlediska možné
nedovolené veřejné podpory od státu.
Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat
bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by
se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ,
které bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš
dnes potvrdil, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách
je podle něj zhruba šest miliard eur - kolem 160 miliard korun.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících
let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná
dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě proti stavbě
nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.
|