Vládní zámět osekat podporu pro FVE postavené v době solárního boomu do konce roku 2010 lze podle Havlíčka vnímat jako logický krok, nikoli jako odvetu solárním baronům. „Byly tu velké lobbistické tlaky, abychom na podporu solárů nesahali. Ale nenechám se vydírat“, řekl v rozhovoru pro HN ministr Havlíček.

Za účelem snížení podpory MPO v NZPOZE navrhuje prosadit takzvané snížené vnitřní výnosové procento investice (IRR) na 6,3 procenta, což by mělo znamenat velké snížení výkupních cen a někteří investoři mohou mít problémy.

Podle Havlíčka je za rozhodnutí o snížení IRR politické pozadí. „Dlouhodobě jsme analyzovali přínos obnovitelných zdrojů, tedy kolik dostávají od státu na podpoře a jaký mají podíl na výrobě energie. Fotovoltaika má podporu 29 miliard − za poslední rok − a podíl má jen 2,6 procenta. Naopak, biomasa je myslím podporovaná čtyřmi miliardami a řádově má podíl na výrobě elektřiny 4,6 procenta,“ uvedl Havlíček v rozhovoru pro HN.

Dalším důvodem pro osekání podpory pro FVE je způsob, její schvalování v roce 2009 – 2010. „Klíčové hlasování o úpravě zákona a možnosti více snížit dotace proběhlo na jaře roku 2010, ale poslanci platnost novely odložili až do konce roku 2010. Tak se vytvořil prostor pro to, aby se fotovoltaiky rychle dostavěly s těmi výkupními cenami, které pak v roce 2011 klesly z 12 Kč na 5 Kč za kilowatthodinu. A pozor, rozhodlo se to na dobu 20 let,“ zdůraznil Havlíček.

Jak uvedl Havlíček, fotovoltaika je regulovaný byznys, a proto má stát právo stanovit IRR ve výši od 6,3 do 10,6 procenta pro jednotlivé OZE v souladu s předchozím rozhodnutím Evropské komise.

„Tam, kde to dává smysl, jako jsou biomasa, vítr, voda, bioplyn, jsme nechali horní hranici vnitřní návratnosti. Pouze u fotovoltaiky, kde je to totálně vychýlené, jsme ji snížili. Na nejnižší povolenou hranici,“ uvedl Havlíček.

Fotovoltaika vs. jádro

V roce 2010 investoři do FVE o část zisku přišli kvůli zavedení speciální solární daně, kterou stát snížil jejich podporu. „Solární daň byla, takže ano, to už s tím poprvé trošku hýblo. Pak se to ale vrátilo zpátky,“ dodal Havlíček.

„Neudělali nic protizákonného, my jsme pouze nastavili podporu na té nízké hranici. Mimochodem, dnes každý chce měřit, kolik budeme dávat podpory do jaderného zdroje. A je to fér diskuse. Bavíme se ale o tom, že jádro nás bude stát 150, možná 170 miliard korun plus cena peněz a že nám jeden jediný jaderný blok bude dávat 10 procent z celkové výroby elektřiny. To je čtyřnásobně více, než máme z fotovoltaiky, která nás doposud stála 350 miliard. A kdybychom neudělali nic, bude nás stát 600 miliard,“ prohlásil Havlíček.

Podle Havlíčka však stát nebrání vzniku obnovitelných zdrojů, dokonce je podporuje pomocí investičních dotací pro FVE. „Stávající FVE, které se teď budují, dostávají investiční podporu. Podíl obnovitelných zdrojů máme teď 15 procent a do roku 2030 jsme si dali cíl 22 procent. To je nejvíce ze zemí V4. Jen tvrdíme, že budoucí energetické zdroje by měly být vyvážené: jádro a obnovitelné zdroje,“ upřesnil Havlíček.

NZPOZE bude pravděpodobně schválena ještě letos s tím, že by měla začít platit v průběhu roku 2021. V souvislosti s tím se bude vyhodnocovat ještě takzvané sektorové šetření FVE o možné překompenzaci (jde o kontrolu všech fotovoltaik postavených mezi roky 2009 a 2010, zda nemají vyšší IRR než schválenou podporu − pozn. red.).

Podle Havlíčka bude mít snížení dotací pro staré FVE dopad do státního rozpočtu až v roce 2022. „Nyní pracujeme prvními sektorovými analýzami, ale vzorek je zatím malý. Odhadujeme celkové snížení dotace mezi 6 a 10 miliardami ze současných 29 miliard,“ upřesnil Havlíček.

V souvislosti s právě projednávanou NZPOZE v parlamentu zaznívají varování o možnosti arbitráží vůči státu. „Arbitráže nemůžeme vyloučit. Kvůli solární dani jich bylo už asi sedm, šest z nich stát vyhrál,“ uzavřel Havlíček.