Podobně jako jsme si zvykli na bezdrátový internet, tak se v blízké budoucnosti možná dočkáme rozšíření nové metody bezdrátové elektřiny

Věž k odesílání elektrické energie ve formě vln

Svou vizi bezdrátového přenosu elektřiny představil nejvýznamnější elektrotechnický mág Nikola Tesla před více než sto lety, když vybudoval své mistrovské dílo jménem Wardenclyffská věž. Ta se měla stát centrálním bodem sítě věží, které by pokryly celou zeměkouli bezdrátovou komunikací. Pomocí éterických vln přijímaných z okolí, měla věž vysílat energii do celého světa. Projekt ale investoři ukončili a sen mistra elektřiny se rozplynul.

Na přelomový objev revolucionáře navazují vědci ze všech koutů světa. Odeslat proud vzduchem pomocí magnetického pole dokázali už v roce 2007 vědci z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT).

Podle jejich projektu by stačil jediný elektrický zdroj v domě, který by díky magnetickému poli poslal energii všem elektrickým přístrojům v domácnosti.

Profesor Marin Soljačič z MIT spolu s kolegy odstartoval projekt WiTricity, který dosáhl prvního, z hlediska použitelnosti v praxi poněkud skromného úspěchu: žárovku položenou uprostřed místnosti se jim podařilo rozsvítit bez zapojení elektrických rozvodů. Po dalších výzkumech se jim podařilo dodat bezdrátovou energii i do mobilů, laptopů či do dalších světel v nabíjecí vzdálenosti několika metrů.

Jaké je heslo na WiFi? Podobně jako jsme si zvykli na bezdrátový internet, tak se v blízké budoucnosti možná dočkáme rozšíření nové metody bezdrátové elektřiny.

Nová metoda přenosu

Stanfordští vědci posunuli bezdrátový přenos elektřiny o úroveň výš a předvedli nový způsob bezdrátového přenosu elektřiny do více zařízení. Podle expertů z týmu vývojářů by mohla být technologie posléze vylepšena a mohla by pohánět elektromobily, když brázdí silnice, nebo roboty pracující v továrnách. Přenos by potenciálně mohl napájet i drony dovážející třeba balíčky z e-shopu nebo pizzu, dovodil technologický web SlashGear. Žádné fronty na nabíjení elektromobilů. Auta se budou dobíjet za jízdy.

Bezdrátové nabíjení známé například z mobilů funguje na principu magnetické indukce - nabíječka vytváří magnetické pole, do jehož dosahu uživatel položí svůj přístroj. Na přítomnost pole zareaguje cívka v mobilu a generuje střídavý proud nabíjející akumulátor.

Jenže nabíjení pohybujících se objektů představuje o dost větší problém. Stačí totiž, aby se vzdálenost mezi podložkou a mobilem změnila byť o pár centimetrů, a nabíjení se přeruší. Právě s touto výzvou se potýkal tým stanfordských vědců kolem Shanhui Fana a Sida Assawaworrarita. Ti s pohybujícími předměty experimentovali již dříve, ale dospěli k závěru, že metoda není dost účinná na to, aby opustila stěny laboratoře.

Následný výzkum ale podle Shanhui Fana přinesl své ovoce a je významným krokem k fungujícímu modelu. A to do té míry, že Fan tvrdí, že by k dobíjení pohybujícího se elektromobilu postačilo rozšíření jejich systému. Což prý nepředstavuje výraznou komplikaci.

Průlom nastal před třemi lety, kdy vědci vytvořili nabíječku, která dokáže přenášet elektřinu za pomocí zesilovače a rezistoru, i když se mění vzdálenost nabíjeného předmětu od nabíječky. Nevýhodou ale bylo to, že dokázala přenášet pouze 10 procent energie, kterou sama spotřebovala.

Nová technologie umožňuje přenášet až 92 procent energie díky vylepšení původního zesilovače. V laboratoři může tým bezdrátově přenášet deset wattů elektřiny na vzdálenost šedesáti až devadesáti centimetrů a kilowatty potřebné pro napájení elektromobilů nejsou podle vědců problém. Systém by mohl pohánět vozidlo jedoucí rychlostí 120 kilometrů za hodinu nabíjecími úseky dlouhými zhruba 120 centimetrů. Výzkumníci podle svých slov zatím narazili na jediný problém, limituje je rychlost nabíjení současných baterií.

Nicméně se prozatím nabízí méně náročnější provoz, například ve skladech, kde by mohli roboti nebo elektrické vozíky pracovat prakticky bez jakéhokoliv omezení.

Vědci také upozornili, že použité magnetické pole by bylo poměrně silné, ale hodnoty jsou bezpečně v „nezávadném pásmu“ a nemělo by tedy docházet k neblahým komplikacím.