Ilustrační obrázek

S místy, které dnes ministerstvo představilo, souhlasili starostové tamních obcí, řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je jasné, že jeho úřad většinu míst podpoří. Nyní je v tzv. generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod 65 míst.

Podle náměstka ministra zemědělství Aleše Kendíka souhlasilo ministerstvo životního prostředí se dvěma lokalitami, jsou tak nejblíže k zařazení do rezervy. Jde o Nabdín s plánovaným objemem 3,48 milionu metrů krychlových a plochou 89 hektarů ve Středočeském kraji a o dvacetihektarové Stěbořice v Moravskoslezském kraji. Podle Kendíka se ale dále s resortem životního potředí jedná, Toman doufá v to, že se povede seznam rozšířit o co největší množství. Většinou jde o lokality, které už v minulosti na seznamu byly, v uplynulých desetiletích z něj po námitkách místních obyvatel zmizely.

Jednání ohledně generelu ještě podle Brabce ministerstvo životního prostředí čekají. „Dostali jsme doplňující podklady na konci dubna, aktuálně tedy detaily studujeme. Je už nyní jasné, že na většině lokalit se spíše shodneme, i MŽP si uvědomuje nezbytnou roli vodních nádrží pro akumulaci pitné vody v budoucích letech,“ sdělil ČTK Brabec.

Je ale podle něj jasné, že o některých budou jednání delší, resort bude chtít některé změny nebo náhrady lokalit. „Typově půjde třeba o lokalitu Holštejn u Moravského krasu. Vybudování přehradní nádrže v této oblasti by nenávratně zničilo unikátní krasové jeskyně v Moravském krasu, a to asi každý pochopí, že bychom v takovém případě měli hledat náhradní řešení a možnosti. A takových lokalit, které ohrožují zcela unikátní a přírodně i turisticky významná místa v České republice, je na seznamu vícero,“  řekl ministr životního prostředí.

Většina nádrží by byla podle ministerstva zemědělství vodárenských, je tedy pravděpodobné, že by měly v případě stavby kolem sebe ochranná pásma vodních zdrojů. Toman upozorňuje na to, že i pokud se seznam lokalit rozšíří, trvá v nejlepším případě pět až sedm let, než se dodělají průzkumy a dopadové studie. Příprava a výstavba trvá mezi 15 a 20 lety.

Ministerstvo loni původně předložilo návrh na rozšíření lokalit o 49, na podzim se snížil jejich počet o dvě, vypadly Vilémov na Jizeře a Stodůlky na Křemelné. Na hájených územích se nesmějí mimo jiné stavět dopravní koridory nebo průmyslová a energetická zařízení, která by mohla narušit geologické poměry daného místa. Návrh se podle Tomana projednával s krajskými úřady a se 123 obcemi, jejichž katastrální území by bylo hájením dotčeno.

Stát se nyní zabývá stavbou šesti přehrad - Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku, dále pak Nových Heřminov na Bruntálsku, Skaliček na Bečvě a Vlachovic ve Zlínském kraji.

Seznam nově navržených lokalit v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod (tři z navržených míst zasahují do dvou krajů):

Jihočeský kraj

Jihomoravský kraj

Karlovarský kraj

Kraj Vysočina

Královéhradecký kraj

 Liberecký kraj - lokality nebyly navrženy

Moravskoslezský kraj

Olomoucký kraj

Pardubický kraj

Plzeňský kraj

Středočeský kraj

Ústecký kraj

Zlínský kraj

Zdroj: MZe