„V porovnání s předchozími měsíci se díky srážkám mírně zlepšil stav hladiny podzemních vod. Přesto je, až na výjimky, mírně nebo silně podnormální, a to zejména v oblasti soutoku Dyje a Moravy. Na stavu podzemních vod se podepsalo dlouhodobé sucho, které trvá posledních pět let. Vzhledem k tomu, že letos v zimě moc sněhu nebylo, jsou u nás zásoby vody ve sněhu malé a nemůžeme příliš počítat s tím, že to významně změní nadcházející jarní tání,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman po pravidelném jednání s generálními řediteli státních podniků Povodí, dnes formou videokonference.

Nejhorší situace je ve vodních tocích v povodí Moravy a Dyje. Na některých místech protéká jen 10 procent běžného množství vody jako například v Želetavce a v Jevišovce. Nízká je také zásoba vody ve sněhu, která byla letošní zimu přibližně desetinová oproti dlouhodobému průměru.

Pokud jde o nádrže, většina z nich je naplněna více než minulý rok touto dobou. To je však do velké míry zapříčiněno tím, že letos neprobíhalo s ohledem na minimální zásoby vody ve sněhu významné předvypouštění nádrží pro zachycení zvýšených průtoků během jarního tání. Nádrže, které nemají zcela zaplněný zásobní prostor, využívají průtoky k jeho naplnění a odpouštějí pouze minimální zůstatkový průtok.

Díky dočasnému zvýšení objemu zadržené vody v Novomlýnských nádržích mohli vodohospodáři ze státního podniku Povodí Moravy ve spolupráci s Lesy ČR na počátku března provést tzv. povodňování oblasti soutoku Dyje a Moravy. Toto vodní dílo tak opětovně potvrdilo svůj klíčový význam pro zvládání sucha na jižní Moravě, která je dlouhodobě jedním z nejvíce suchem postižených regionů.

K navýšení průtoků ve vodních tocích přispěly převážně únorové deště. Na většině z nich se pohybují v rozmezí 40 až 60 % dlouhodobého průměru pro toto období. V případě, že během jarních měsíců nebude dostatek srážek, mohou menší vodní toky, zejména ty, kde nelze nadlepšovat průtoky vodou z nádrží, kvůli nedostatku zásoby vody ve sněhu vysychat. Vše tedy bude záviset na množství srážek.

MZe dělá řadu aktivit k omezení následků nedostatku vody. Loni do těchto opatření investovalo 13,7 mld. Kč. V následujících deseti letech plánuje investovat také 6,2 mld. Kč do budování koncových vodovodů v obcích, celkem jde o 1 400 opatření lokálního charakteru. Náklady na navržená propojení vodárenských soustav a skupinových vodovodů jsou 22,6 mld. Kč. Jde o 59 opatření nadregionálního charakteru. V legislativním procesu je i novela vodního zákona, která mimo jiné zavede tzv. komise pro období sucha. Ty budou fungovat na krajské i celostátní úrovni a v případě potřeby budou moci upravit, omezit nebo zakázat nakládání s vodami, omezit užívání vody z vodovodu nebo nařídit na vodním díle mimořádnou manipulaci nad rámec schváleného manipulačního řádu.

Pro pokrytí nákladů na infrastrukturu vodovodů a kanalizací bude možné efektivně navýšit finanční zdroje o půjčku u Evropské investiční banky. Ta by mohla dosáhnout až osmi miliard korun. Peníze by pokryly část nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, ale také např. na výstavbu, případně opravu malých rybníků v obecním vlastnictví a výstavbu nových protipovodňových opatření.

Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství