Prof. Václav Pačes

„Společnost má právo žádat od svých zástupců zajištění cenově dostupné energie. Nezávidím politikům odpovědnost za budoucnost naší energetiky. Zejména proto ne, že z podstaty věci jsou plány v oblasti energetiky dlouhodobé, ale přitom nikdo nezná budoucí vývoj nových technologií, a také proto, že v EU se energetika stala iracionální ideologií,“ napsal Pačes, podle nějž jsou plány Unie podřízeny této ideologii prosazené Německem a neberou dostatečný ohled na situaci v jednotlivých státech a regionech.

„My máme tu smůlu, že v Česku nefouká vítr jako v Severním moři, že u nás nesvítí slunce jako na jihu Evropy a že nemáme vodopády jako alpské země, například Rakousko. Ale zato máme energeticky náročný průmysl, na němž do značné míry závisí naše současné hospodářství,“ zdůraznil bývalý předseda Akademie věd, který před lety předsedal rovněž Nezávislé energetické komisi, která zpracovala podklady pro státní energetickou koncepci.

„Z naší analýzy vyplývá, že pro Česko je jaderná energetika technologií, bez níž se těžko v tomto století obejde. Je to bezemisní, čistá a bezpečná technologie a je chyba ji v plánované budoucnosti evropské energetiky vynechat. Otázkou zůstává, zda mají být budovány velké jaderné elektrárny současného typu, nebo by se mělo počkat na dokončení vývoje nových malých reaktorů čtvrté generace,“ vysvětlil Pačes.

Ten současně upozornil na omezené možnosti využití obnovitelných zdrojů v České republice. „Evropská energetika má být založena na obnovitelných zdrojích, které ale v Česku plně nenahradí současné primární zdroje energie. I kdyby nahradily, celý systém by se neobešel bez akumulátorů elektřiny s obrovskou kapacitou, které zatím neexistují a zřejmě ještě dlouho existovat nebudou. Ústav fyziky atmosféry Akademie věd dokončuje analýzu potenciálu větrné energie u nás. Vyplývá z ní, že v našich podmínkách lze počítat maximálně se čtvrtinovým pokrytím současné potřeby elektřiny z větrných elektráren. Znamenalo by to ale větrníky osázet naše nejkrásnější horská území. Situaci neřeší ani pokrytí střech a parkovišť fotovoltaickými panely – jejich celkový výkon nebude dostatečný. O využití biomasy se raději ani nezmiňuji. Řepková pole řešením nejsou a o biopalivech druhé generace mluví mnozí, kteří zjevně nevědí, co to je. Ekologizace biopaliv druhé generace není vyřešena,“ zdůraznil Pačes.

Řešením podle něj rozhodně není zvýšení závislosti na plynu. „Návrhy, že bychom měli odstoupit od jaderných i uhelných elektráren a zaměřit se na plyn, jsou scestné a doslova nebezpečné. Plyn je sice čistším zdrojem energie než uhlí, ale se zvyšujícími se požadavky na bezemisní technologie bude brzy považován za nečistý zdroj. A ještě více by prohloubil naši závislost na politicky nespolehlivých zemích, na nichž jsme už dnes v oblasti energetiky závislí víc, než je únosné,“ vysvětlil Pačes, podle nějž je jisté, že se stále více bude prosazovat malá komunitní energetika, která využívá lokální zdroje – bioodpad, dřevo z místních lesů či malé vodní elektrárny. Nicméně velké energetické zdroje budou u nás ještě dlouho zapotřebí pro průmysl a centrální dálkové vytápění městských aglomerací.

„Uhelná energetika bude v tomto století končit, protože je to skutečně špinavá technologie s dopadem na zdraví obyvatel a zásoby uhlí u nás nejsou nevyčerpatelné. Ale místo prudkého ukončení provozu uhelných elektráren a tepláren je třeba počítat s jejich ekologizací a postupným odstavováním. Ekologizace ovšem energii zdraží,“ uvedl Pačes.