Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Nejen Temelín a Dukovany. Malé reaktory by mohly na severu republiky nahradit uhlí i teplárny

Malé modulární jaderné rektory by mohly být součástí energetického mixu České republiky. Zejména by byly vhodné jako náhrada za uhelné elektrárny a teplárny na severu republiky, kde není dostatek bezuhlíkových energetických zdrojů.

Česká republika musí v následujících dekádách více spoléhat na jaderné zdroje. Kromě tradičních velkých zdrojů, které jsou v elektrárnách Temelín a Dukovany, by mohly energetický mix ČR vhodně doplnit i malé modulární reaktory, na jejichž vývoji pracují i čeští odborníci v ÚJV (dříve Ústav jaderného výzkumu) Řež, jež je dceřinou firmou ČEZ.

Takový názor vyjádřili Daneš Burket z České nukleární společnosti nebo manažer ČEZ pro výstavbu nových jaderných elektráren Petr Závodský na veřejné debatě o budoucnosti malých modulárních reaktorů (SMR - small modular reactor).

Manažer ČEZ zdůraznil, že Česká republika po uzavření uhelných elektráren bude potřebovat nahradit zdroje o výkonu 2500 MW. A to bez rozvoje jádra nepůjde. „Paralelně sledujeme vývoj SMR. Dříve než v roce 2026 až 2027 nebude tato technologie na trhu dostupná,“ míní Závodský.

Proto je potřeba také dále plánovat dostavbu reaktorů v Temelíně a Dukovanech. Malé reaktory by pak mohly vzniknout například ne severu Čech nebo Moravy, aby nahradily kromě uhelných elektráren i teplárny. „Samozřejmě bude záviset na procesu licencování SMR v EU,“ dodal. V unii zatím pro udělení licence chybí definice a jasná pravidla.

V evropské unii přitom nyní připadá na jádro 50 procent plnění závazku bezuhlíkových energetických zdrojů, proto si Závodský neumí představit, že by například Rakousko zablokovalo výstavbu dalších reaktorů v rámci EU.

Vladivoj Řezník z expertního týmu vládního zmocněnce pro jadernou energetiku prohlásil, že do dalších let by s ohledem na přenosovou soustavu bylo pro ČR výhodné, aby měla více menších jaderných zdrojů.

Po roce 2030 by ale mohly být malé reaktory (hovoří se o výkonu do 300 MW) vhodným doplňkem v energetickém mixu pro obnovitelné zdroje energie. Malé jaderné zdroje by mohly stát na místech brownfieldů, například v místech uhelných elektráren. Řezník zdůraznil, že případná dostavba Temelína nebo Dukovan nebude odporovat legislativě EU, protože stát chce společnosti ČEZ garantovat právní prostředí pro výstavbu, nikoliv finanční prostředky.

Energy Well jako šance pro české firmy

Odborníci v ÚJV pracují na projektu malého reaktoru, který se jmenuje Energy Well (studna energie). Marek Ruščák z centra výzkumu ÚJV Řež vysvětlil, že modulární reaktor o výkonu 20 MW by měl být primárně určen pro špatně dostupné lokality po celém světě, například ne severu Kanady nebo na Sahaře. Tato technologie by byla příležitostí zejména pro české firmy.

Na výstavbu experimentálního reaktoru Energy Well by podle jeho odhadu bylo potřeba částky ve výši dvou miliard korun. „Tato experimentální jednotka nemusí být nutně jaderná, ale může být napájena elektřinou a současně nemusí nutně jít o poměr 1:1. Pointou této jednotky je technologické ověření designu (z hlediska materiálů, termohydrauliky a provozních procesů). Pro tyto účely není nutné mít jaderné palivo - tedy by se nejednalo o reaktor jako takový,“ upřesnil pro Euro.cz Ruščák.

Jednou z výhod je to, že palivo se v tomto reaktoru mění jednou za 7 let prostřednictvím celého kontejneru, který se na místě elektrárny vůbec neotvírá, pouze se vymění a pak se nechá tři roky chladit.

Následně se vyhořelé palivo zpracuje ve speciální továrně. Chlazení zajišťuje fluoridová sůl s názvem FLiBe. Palivo má pocházet ze Spojených států. Český reaktor by mohl sloužit kromě výroby elektřiny i jako zdroj tepla nebo pro produkci vodíku.

Reaktor za miliardu dolarů

Dalšími řečníky byli zástupci amerických firem, které SMR vyvíjejí. Jon Ball z GE Hitachi připomněl americký vývoj malých reaktorů z 50. a 60. let. Ty ale byly zaměřeny na vojenské využití. V současnosti vyvíjejí reaktor BWRX 300 s výkonem 300 MW. V zásadě jde o zmenšený, vodou chlazený zdroj. Tím, že je zapuštěn pod zem, se šetří náklady na realizaci.

Ball zdůraznil, že výstavba reaktoru by se měla udržet pod částkou jedné miliardy dolarů (23 miliard korun). Hrubá stavba by neměla přesáhnout 55 dní. Takové reaktory by mohly konkurovat i paroplynovým elektrárnám. „Pokud bude tento typ reaktoru nákladově konkurenceschopný ve Spojených státech, bude konkurenceschopný po celém světě,“ řekl výkonný viceprezident firmy GE Hitachi Nuclear Energy. O tento typ reaktoru projevilo zájem Polsko a Estonsko. Pro komerční využití by měl být k dispozici okolo roku 2027.

Obchodní ředitel NuScale Dominick Claudio pak prezentoval modulární lehkovodní reaktory NuScale o výkonu 60 MW. V rámci jedné elektrárny se může spojit 12 modulů o celkovém instalovaném výkonu 720 MW. S komerční výrobou se má začít v roce 2026. Modulární technologie se může využívat například jako zdroj energie pro ropné rafinerie nebo pro odsolování vody. S firmou podepsal dohodu o spolupráci koncern ČEZ.