Jedním z důvodů je rostoucí odpor vůči dalším větrníkům, který stále častěji skončí u soudu. I když podporovatelů je zatím stále většina, sílící hlasy kritiků začali vnímat někteří politici. Spolkové země navíc nenabízejí dost parcel, což stavebníky také znejistilo.

Za devět měsíců letošního roku postavili jen 150 nových větrníků o celkovém výkonu 514 MW. To je 80 procent pod průměrem posledních pěti let a nejméně za dvacet let, poznamenal deník.

„Pro boj s klimatickými změnami je to katastrofa. Jestliže chceme dosáhnout 65procentního cíle, potřebujeme každý rok přidat zařízení o výkonu alespoň 4 GW. Tento rok zřejmě nezvládneme ani 1 GW,“ prohlásil šéf berlínského think-tanku Agora Energiewende Patrick Graichen.

Německo se přitom zavázalo ukončit provoz v jaderných elektrárnách v roce 2022 a v uhelných do roku 2038. Zemi bez více větrníků hrozí, že bude muset své klimatické cíle snížit, anebo riskovat, že jí dojde proud, shrnul list.