Ministr průmyslu Karel Havlíček tvrdí, že pokud Česko nezačne
stavět nové elektrárny, bude od roku 2030 závislé na dovozu
elektřiny ze zahraničí. Aktuální materiál ČEPS doplňuje evropský
výhled, který hodnotí situaci se zdroji elektrické energie v
celé Evropě. MAF CZ 2019 podle firmy ukazuje, že do roku 2040
Česko čeká výrazný úbytek výrobních zdrojů, které je třeba nahradit.
Bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky,
nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Na pondělní tiskové
konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel
Havlíček (za ANO). Z hodnocení elektrizační soustavy do roku 2040
(MAF CZ), které zpracovala společnost ČEPS, vyplývá, že pokud by
se situace neřešila, stalo by se Česko od roku 2030 postupně závislé
na dovozu elektřiny ze zahraničí. Podle Havlíčka hrozí, že elektřinu
nebude v Evropě kde brát a bude velmi drahá.
Ministr uvedl, že z nových dat vyplývá, že Česku nebude stačit
pouze plánovaná stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany.
Během pěti let podle něj musí začít také diskuse o rozšíření druhé
české jaderné elektrárny v Temelíně. V současné době je Česko dlouhodobě
vývozcem elektřiny. Havlíček v pondělí zopakoval, že druhým nejvýznamnějším
zdrojem budou do budoucna v ČR obnovitelné zdroje, uhlí čeká útlum.
"V současné době analyzujeme stav a říkáme, co nastane. Popravdě
řečeno - toto se mělo dělat už před deseti lety. Před pěti lety
to bylo za minutu 12 a dneska jsme skutečně v energetických hodinách,
pokud to tak nazvu, které nám opravdu tikají. Pokud dnes neuděláme
rozhodnutí a jasně nevyznačíme směr a cestu, tak vidíte, že už v
roce 2030 můžeme mít problémy," uvedl ministr.
Z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyplývá, že spotřeba
elektřiny v Česku loni meziročně vzrostla o 0,2 procenta na 73,9
terawatthodiny (TWh). Je to nejvyšší hodnota od roku 1981, od kdy
jsou údaje k dispozici. Výroba loni stoupla o 1,1 procenta na 88
TWh. Největší podíl (43 procent) připadal na hnědouhelné elektrárny.
Vývoz elektřiny loni meziročně vzrostl klesl o 9,3 procenta na
25,5 TWh. Dovoz se snížil o 23,2 procenta na 11,6 TWh. Nejvíce elektřiny
se vyvezlo na Slovensko a do Rakouska, největší dovoz připadal na
Německo a Polsko.
|