Z historie romantické MVE
Les Království na Labi

Vodní nádrž Les Království na Labi

Vodní nádrž Les Království je údolní přehradní nádrž s vodní elektrárnou z počátku 20. století, jež je díky svému romantickému vzhledu vyhledávaným turistickým cílem v okolí vrchu Zvičina. Z povzdálí působí díky věžičkám s červenými střechami na hrázi spíše jako zámek než přehrada, v podobném pohádkovém duchu jsou vybudovány také všechny s ní související stavby.

Nachází se na řece Labe 4 km proti proudu od Dvora Králové nad Labem v lokalitě samoty Těšnov (Těšnovský mlýn) u Bílé Třemešné, což jsou také původní názvy, se kterými se lze dodnes setkat. Přímo po koruně hráze vede místní silnice, po které se lze k přehradě dostat, malá parkoviště se nachází po obou stranách. Informační turistické tabule jsou na pravém břehu u domu hrázného, zatímco cesta vedoucí proti proudu řeky na břehu levém.

Letecký pohled na přehradu Les Království od JV, zdroj: Povodí Labe (www.pla.cz)

Její současný název je odvozem od rozsáhlého lesního komplexu „Království“, který se nachází na jejím pravém břehu, a který je pozůstatkem bývalého hraničního hvozdu.

Mapa: umístění vodní nádrže Les Království, zdroj: Povodí Labe (www.pla.cz)

Historie

Impuls k výstavbě přehrady daly čtrnáct dní trvající silné deště a průtrž mračen v noci z 29. na 30. července 1897 v Krkonoších (během těchto několika dní spadlo v Obřím dole 342 mm srážek, což je pětina zdejšího ročního průměru), které odtékajícím množstvím vody značně poničily celé údolí Labe od Vrchlabí až k Pardubicím, a ke kterým se také váže jedna z největších krkonošských katastrof v Obřím dole.

Bylo rozhodnuto, že na řece Labe vzniknou dvě přehradní nádrže, Les Království a Labská u Špindlerova Mlýna, jež je díky své architektuře a turisticky zajímavější pozici také vyhledávaným turistickým cílem v Krkonoších.

Kompletní historie je zpracována v publikaci Tešnovská přehrada – historie vodního díla na horním toku Labe, Prof. RNDr. Karel Martinek, DrSc. (poznámka autora).

Podklady pro stavbu začalo zpracovávat Technické oddělení pro úpravu řek v Praze vedené Ing. Josefem Plickou v roce 1902, tedy ještě za Rakouska-Uherska.

Stavba proběhla v letech 1910 až 1920 (zdržení způsobila první světová válka), tedy dokončena byla již v Československé republice. Stavební část (byl využíván zdejší pískovec) provedla firma J. V. Velflík a strojní zařízení přehrady dodala firma Fanta a Jireš, náklady se vyšplhaly na 4,7 milionu rakouských korun. Po dokončení výstavby šlo o největší vodní nádrž v tehdejší Československé republice.

Stavba labské nádrže v Těšnově. Pohled proti vodě v říjnu 1912

Vodní nádrž Těšnov 3. 1 .1917 za prvního vzdutí vody

Průtočná vodní elektrárna na pravém břehu pod hrází byla vybudována v letech 1920 až 1923 firmou J. V. Velflík, technologickou část dodala společnost Kolben z Prahy a elektrickou část společnost Křižík, taktéž z Prahy.

Později, v roce 1929 byla vybudována těsnící zeď po levém boku údolí, která spolu s cementovou injektáží měla zamezit značnému průsaku vody do skalního úbočí. Tato 182 metrů dlouhá zeď byla v letech 1938 až 1939 prodloužena o dalších 95 metrů, čímž bylo prosakování vody do levého břehu zamezeno.

V letech 1952 až 1959 prošla přehrada generální rekonstrukcí, čehož součástí bylo také zabetonování pravého obtokového tunelu pod domkem hrázného před šoupátkovou komorou kvůli prosakování vody.

Současný účel vodního díla

V současnosti slouží po většinu roku vodní nádrž Les Království k výrobě čisté elektrické energie (vlastníkem je společnost ČEZ) a rekreaci (jedná se o zdroj pitné vody, a tak není vhodná ke koupání), samozřejmě slouží ale také jako ochrana před účinky velkých vod a k regulaci průtoku v řece pod hrází.

Mimo to se jedná o vyhledávaný turistický cíl, neboť podobně architektonicky koncipovaných vodních nádrží v naší republice mnoho není.

V roce 2010 se přehrada stala Národní kulturní památkou.

Vodní nádrž Les Království v roce 2011, foto: Tomáš Jirka

Koruna hráze vodní nádrže Les Království v roce 2011, foto: Tomáš Jirka

Technické parametry stavby a vodní elektrárny

Přehradní nádrž při maximálním naplnění měří na délku 5 080 m při zatopené ploše 90 hektarů s celkovým objemem 9,15 milionu metrů krychlových vody. Její průměrný roční průtok je 8,31 m³/s.

Hráz je gravitační oblouková s poloměrem 200 metrů. Maximální výška je 41,1 metru, šířka v patě 37 metrů, šířka 218 metrů dlouhé koruny je 7,2 metru. Hloubka u hráze asi 28 metrů. Koruna se nachází ve výšce 327 metrů nad mořem a její součástí je železniční pojezd pro odklízení naplavenin.

Součástí hráze je spodní hrázová výpust o průměru 2 metry s maximální průtokovou kapacitou 44,3 m³/s, součástí stavby jsou dva obtokové tunely. Levý s průměrem 5,4 metru a pravý s průměrem 6 metrů. Do levého obtokového tunelu ústí tři spodní výpusti o průměru 1 m se šoupátkovými uzávěry ovládanými ze šoupátkové věže. V šachtě do pravého tunelu pod domkem hrázného je umístěna jedna výpust o průměru 1,8 metru, která je ovládána nožovým šoupátkem a klapkovým a segmentovým uzávěrem.

Při překročení ovladatelného prostoru je k dispozici 5 polí bezpečnostního přelivu s celkovou kapacitou 71,5 m³/s a dva šachtové přelivy, každý na jedné straně údolí, levý s kapacitou 72,6 m³/s a pravý s kapacitou 111,7 m³/s.

Schematická situace vodního díla Les Království, zdroj: Povodí Labe (www.pla.cz)

Vodní elektrárna z roku 1923 měla dvě horizontální Francisova turbosoustrojí s dvojčitými kotlovými turbínami, instalovaný výkon byl 1 120 kW. Kvůli problémům se spolehlivostí turbín byla hltnost snížena z 12 na 9 m³/s.
V roce 2005 došlo z důvodu zastaralosti řízení k celkové rekonstrukci vodní elektrárny (původní zařízení se nachází v Národním technickém muzeu) a jejího objektu, který se i nadále nachází na pravém břehu pod hrází. Původní turbogenerátory nahradila dvě moderní turbosoustrojí s horizontálními Francisovými turbínami, s letmo uloženým oběžným kolem, s celkovou hltností 12 m³/s a výkonem 2 x 1 105 kW.
V roce 2011 podle dat z ERÚ tato malá vodní elektrárna vyrobila 8,3 GWh „čisté“ elektrické energie.