Česká republika patří v Evropě k zemím s nejnižší mírou materiálové
deprivace, kdy si lidé nemohou z finančních důvodů dovolit alespoň
čtyři z devíti sledovaných položek, které většina obyvatel považuje
za žádoucí či nezbytné pro přiměřený život. Podobné je to i při
porovnání energetické chudoby, tedy možnosti dostatečně vytápět
byt. V roce 2017 uvedlo téměř 7,8 % obyvatel Evropské unie (EU)
v celoevropském průzkumu, že si nemohou dovolit dostatečně vytápět
svůj domov. Tento podíl dosáhl vrcholu v roce 2012 (10,8 %) a v
následujících letech se neustále snižoval. Situace v členských
státech EU se liší. Největší podíl lidí, kteří si nemohli dovolit
udržet svůj domov dostatečně teplý, byl zaznamenán v Bulharsku (37
%), následovaly Litva (29 %), Řecko (26 %) a Kypr (23 %). Naopak
nejnižší podíly (kolem 2 %) byly zaznamenány v Lucembursku, Finsku
či Švédsku.
Můžete si u vás doma dovolit zatopit, jak potřebujete?
Česká republika patřila s 3,1 % k třetině zemí s nejnižším podílem
domácností, které si nemohou dovolit dostatečně vytápět svůj byt.
Při 4,38 milionech domácností to bylo zhruba 135 000 domácností,
které si v roce 2017 nemohly zajistit v bytě dostatečnou tepelnou
pohodu.
Pokles podílu domácností zastižených „energetickou chudobou“
v celé EU i samotné České republice od roku 2013 je dán zlepšující
se ekonomickou kondicí (zvyšování mezd, snižování nezaměstnanosti)
a snižováním ceny základních paliv, zejména zemního plynu.
Výběrové statistické šetření Eurostatu EU-SILC (European Union
– Statistics on Income and Living Conditions) je referenčním zdrojem
Evropské unie pro srovnávací statistiky distribuce příjmů a sociálního
začleňování na evropské úrovni. Zpracovává roční údaje z 28 zemí
Evropské unie, Islandu, Norska, Švýcarska, Severní Makedonie, Srbska
a Turecka.
|