|
Současná strategie Evropské unie se v oblasti elektroenergetiky opírá o snahu snížit produkci skleníkových
plynů, zvýšit produkci elektrické energie z obnovitelných zdrojů primární energie a dále navýšit propojení
energetických trhů. Pro Evropskou unii jako celek byl stanoven do roku 2020 cíl 20% podílu energie z obnovitelných
zdrojů a 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, dále snížení produkce CO2 o 20%
ve srovnání k roku 1990 a 20% zvýšení energetické účinnosti. Z toho pak lze odvodit další kroky ve vývoji
naší energetiky a zejména přenosové soustavy ČR.
Přenosová soustava ČR se vlivem své geografické polohy významně podílí na přenosech toků výkonů v rámci
obchodů s elektrickou energií na evropském kontinentu. Vysoká výroba elektrické energie z obnovitelných
zdrojů, zejména z větrných elektráren umístěných na severu Německa, a vysoký import Rakouska, Itálie a dalších
států jižní Evropy v kombinaci s nedostatečnou vnitroněmeckou kapacitou pro její přenos vyvolává narůstající
toky elektrické energie ve směru sever-jih, které se díky fyzikálním zákonům uzavírají formou neplánovaných
přetoků i přes PS ČR. Problém má celoevropský charakter a rizika spojená s tímto fenoménem nadále porostou.
Pro přehlednost jsou nejdůležitější aspekty shrnuty níže:
- Plán Německa na postupný útlum jaderných elektráren, který má být ukončen k roku 2022. Celkem dojde
k odstavení 8 jaderných elektráren se sumárním instalovaným výkonem více než 11 GW.
- Dále pak z důvodu neplnění emisních limitů CO2 bude odstaveno 8 hnědouhelných elektráren
s celkovým výkonem cca 2,7 GW.
- Naproti tomu i nadále pokračuje enormní výstavba OZE, kdy se svým instalovaným výkonem OZE přiblížilo
k 50 % celkového instalovaného výkonu všech zdrojů elektrické energie v Německu.
- Přenosová schopnost vnitřní sítě v Německu je dlouhodobě nedostatečná a její posílení nelze v blízké
době očekávat. Úspěšnost realizace projektů na výstavbu vedení velmi vysokého napětí je stále nízká,
což potvrzují aktuální data.
- Z cca 1 800 km vedení uvedených v zákoně EnLAG (Gesetz zum Ausbau von Energieleitungen – zákon o
výstavbě energetických vedení) v roce 2017 se očekávalo splnit 45 % z celkového počtu a zbylá vedení
pak postupně do roku 2025.
- Z cca 6 100 km vedení definovaných v roce 2013 zákonem BBPIG (Bundesbedarfsplangesetz – zákon o
spolkovém plánu potřeb) jsou uváděny mezi zpožděnými projekty i prioritní severojižní propojení (4 projekty
o celkové délce cca 2300 km), u kterých se v současné době předpokládá realizace až v roce 2025. Zpoždění
3 roky oproti nedávným očekáváním je z velké části způsobeno odporem veřejnosti k výstavbě nadzemních
vedení, což v konečném důsledku vyústilo v zákonnou povinnost vést nová stejnosměrná vedení pod zemí.
Jakým způsobem se tyto podmínky projeví na proveditelnosti řešení, a na termínu realizace, nelze nyní
predikovat.
- Provozovatelé Německé a Polské přenosové soustavy (50Hertz Transmission a PSE S.A.) plánují, případně
již instalovali PST (transformátory s regulací fáze) na polsko-německém mezistátním profilu, což ve
svém důsledku povede ke zvýšení tranzitních toků přes ČR.
- Uvažuje se s provozem stávajících bloků JE Dukovany („JEDU“) do let 2035–2037 a od roku 2037 s provozem
nových bloků 2x 1200 MW;
- Provoz nových bloků 2x 1200 MW JE Temelín („JETE“) 3 a 4 je předpokládán od 2039 a 2042.
- Stávající uhelná elektrárna Počerady bude v provozu do roku 2024 a bude plynule nahrazena novým
blokem 1x 660 MW.
- Od roku 2038 je uvažován blok o výkonu 1x 600 MW na dovozové černé uhlí.
- V letech 2031 a 2045 se počítá s novými paroplynovými bloky o výkonu 430 MW.
- Zahrnut je dále jak mírný rozvoj rozptýlené lokální výroby, tak i rozvoj obnovitelných zdrojů adekvátní
podmínkám ČR a též potřebný pro splnění požadavků EU.
- Uvažováno je s využitím zásob uhlí za současné těžební limity jen z lomu Bílina, na lomu ČSA se
předpokládá zachování současných limitů.
- Významným rysem je přechod části hnědouhelných výroben elektřiny a dodávkového tepla na jiná paliva,
kterými jsou zejména černé uhlí a zemní plyn, doplňkově pak biomasa.
- Lokální mikrokogenerace dosáhne ke konci sledovaného období až cca 800 MW.
Plán rozvoje přenosové soustavy pak předpokládá následující rozvojové schéma přenosové soustavy ČR do
roku 2026
|
