| Rychlý nástup obnovitelných
zdrojů v Německu způsobuje tamní elektrorozvodné síti značné problémy. Provozovatelé musejí stále častěji
zasahovat, aby udrželi rovnováhu mezi dodávkami elektřiny a její spotřebou. Společnost Tennet, významný
operátor sítí, oznámila, že řešení nouzových stavů ji loni ve Spolkové republice přišlo na skoro jednu miliardu
eur ve srovnání se 710 miliony eur předloni a 660 miliony v roce 2015. Tyto sumy se zahrnují do nákladů
a provozovatelé je v konečném důsledku přenášejí na odběratele. „Rozvodná síť je kvůli rychlé výstavbě
obnovitelných zdrojů stále extrémně zatížena. Naléhavě potřebujeme takovou, jež by byla v souladu s nároky,
které klade přeměna německé energetiky,“ cituje bavorský list Passauer Neue Presse Lexe Hartmanna, člena
představenstva společnosti Tennet. Dodatečné náklady, které na své kapse pociťují odběratelé, a zhoršená
spolehlivost zásobování je podle něj „neúprosná realita“. Současně ale říká, že dosavadní varování před
výpadky proudu se ukázala jako přehnaná.
Náklady spojené se zásahy do rozvodných sítí lze podle Jochena Homanna, prezidenta Spolkové agentury
pro správu rozvodných sítí, snížit jedině tím, že se co nejrychleji postaví nová, vysoce výkonná přenosová
vedení.
Společnost Tennet společně s dalším provozovatelem sítí TransnetBW staví mohutnou přenosovou trasu, jež
bude dodávat elektřinu vyráběnou větrníky na Severním moři a jeho pobřeží směrem na jih - přes Bádensko-Württembersko
až do Bavorska. Dosavadní plán počítá s tím, že toto vedení bude dokončeno v roce 2025, pokud tedy jeho
výstavbu nezdrží žaloby měst a obcí.
Nouzové zásahy jsou nezbytné, jakmile se kvůli „náporu“ vyráběné elektřiny projeví nedostatečná přenosová
kapacita sítě. Během mimořádně větrného podzimu a zimy v severním Německu se musel opakovaně snižovat výkon
plynových a uhelných elektráren a odpojovaly se větrné parky. Jinak by síť nebyla schopna odebírat veškerý
vyráběný proud. Jelikož elektřinu zatím nelze ve velkém efektivně skladovat, okamžitá výroba musí odpovídat
spotřebě. Německo proto mohutně investuje do skladovacích technologií – nejrůznějších typů baterií apod.
OZE loni v Německu vyrobily 217 miliard kilowatthodin, zhruba o pětinu více než v roce 2016.
Hrubá výroba elektřiny v Německu (BDEW - předběžný odhad z 20. prosince 2017).
| Zdroj |
2016 |
2017 |
| Celkem |
649 mld. kWh |
654 mld. kWh |
| |
z toho podíly v |
% |
% |
| Obnovitelné zdroje |
29,- |
33,1 |
| Hnědé uhlí |
23,- |
22,6 |
| Černé uhlí |
17,3 |
14,4 |
| Jádro |
13,- |
11,6 |
| Zemní plyn |
12,5 |
13,1 |
| Ostatní |
5,1 |
5,1 |
Publikováno: 8.1.2018
Zdroj:
All for Power
|
