V tuzemsku by brzy mohlo vyrůst přes sto megawattů velkých bateriových úložišť. Chtějí si ukrojit
kus z trhu služeb pro stabilizaci elektrické sítě.
Je začátek února 2017 a české fotovoltaické a větrné elektrárny už přes devadesát hodin nedodávají
do sítě elektřinu. Deset centimetrů nového sněhu na střeše brněnského Špilberku strhlo lavinu. Po celé
zemi je zataženo a místy sněží. Meteorologové vyhlašují v Praze a středních Čechách smogovou situaci.
Kdyby nefungovaly jaderné, uhelné a plynové zdroje, Česko by upadlo do tmy. Podobná situace se opakovala
i před Vánocemi. Optimistické předpovědi některých zelených energetiků tvrdí, že obdobné situace nastávat
nebudou, protože větší podíl obnovitelných zdrojů spolu s bateriemi dodají do sítě vždy požadovaný výkon.
Jenže v Česku je tento scénář jen těžko proveditelný. I kdyby bylo loni v únoru na polích a střechách dvakrát
více fotovoltaiky a na kopcích pětkrát více větrných elektráren, výrobní nula by trvala skoro dva dny v
kuse.
„Stavět baterie, jež by dokázaly tento nejhorší scénář pokrýt a dodávat do sítě místo fotovoltaiky
a větru třeba sto megawattů výkonu, je ekonomický nesmysl,“ říká Pavel Hrzina z Elektrotechnické fakulty
ČVUT. Totéž tvrdí zástupci provozovatelů velkých bateriových systémů, které se začínají stavět.
Pět otázek, na něž musíte znát odpověď „Takové baterie by byly určitě dražší než stavba flexibilního
konvenčního zdroje,“ dodává Jan Fousek, ředitel baterkářské asociace Aku-Bat. Pokrýt čtyřicetihodinový
výpadek a dodávat výkon sto megawattů by dokázaly baterie, jejichž pořízení by dnes stálo zhruba osmdesát
miliard korun. Přitom v únoru by to bylo pouhé procento výkonu, který firmy a domácnosti neustále potřebují.
Osmisetmegawattovou plynovou elektrárnu lze pořídit za zhruba patnáct miliard korun a vyrábět může, dokud
do ní bude proudit plyn.
V zimě se Česko ještě několik desítek let bez klasických elektráren neobejde. Vzhledem k tomu, že se
v tomto období musí vyrábět také teplo, může chybějící výkon ze slunce a větru pokrýt společná výroba tepla
a elektřiny. „Ideální podmínky pro to mají teplárny a elektrárny, které dodávají také teplo,“ tvrdí
Hrzina.
Jenže dnes hrají teplárny roli poskytovatele regulačních služeb pro elektrickou síť. Na stabilní dodávku
elektřiny místo OZE nemají dostatečný výkon a s jeho zvyšováním se v energetické koncepci nepočítá.
Velké baterie budou hrát mnohem větší úlohu při rychlé stabilizaci elektrické sítě. Vzhledem k tomu,
že se jejich kapacita dá použít jen v řádu minut, uplatní se například při vyhlazování špiček při výrobě
nebo odběru. „Budou fungovat třeba patnáct minut, než naběhnou další regulační zdroje. Nebo se ukáže,
že za čtvrt hodiny špička sama odezní,“ uvádí Hrzina.
Datum: 16. 01. 2018
Zdroj:
E15 Jan Stuchlík
|